Úklid na slepo a jedna vzteklá kočka

26. august 2015 at 15:16 | ^Leah.
Přijíždíme ke Karlové Studánce, v půl šesté ráno je venku ještě vcelku šero,ale kdyby jen venku,lampy nad zastávkou nesvítí a stejně tak všechny lázeňské domy. Přijedeme k hlavnímu domu s recepcí,nejde vidět absolutně žádný život uvnitř,když vejdeme, dvě lehce rozmrzele recepční stojí před pultem a drží v rukou baterku a s lehkým nezájmem jedna procedi mezi zuby "který klíč je váš?"


Po nějaké chvíli hledání klíčů se dostaneme do našeho kumbálu,připravíme se k práci a vyrazime pomoct s ranním uklidem na jiné budovy.
Přicházím k Orlíku a v ohlušujícím tichu slyším jen občasné cinknutí kovové tyče mopu o nálevku s vodou. Už jsem skoro u vchodu,když něco zašustí ve křoví.. Zastavím se a udělám trochu nejistý krok zpátky. Z křoví nad zídkou vyskočí bílo černá kočka rovnou před hlavní dveře Orlíku a začne divně mňaučet, ježit se a prskat. Couvám dál od té hromádky chlupů, kterou od obvinění ze vztekliny opravdu dělí jen ta pěna u tlamičky. Když se ke mně odhodlaně svižným tempem přibližuje, nenapadne mě nic statečnějšího, než se otočit a utéct o pár metrů dál. Po asi třech minutách přibližování a nasledného couvání se mi podaří kolem té malé agresorky proběhnout dovnitř. Jelikož proud stále nešel,místo vysávání jsem musela mokrým smetákem vymést nepořádek z koberce rovnou z hlavních dveří. Potmě jdu zkontrolovat skříňky a najednou slyším zase to agresivní mňaučení. Vylezu od skříněk a kočka přímo uvnitř. Byly jsme tam tři a všechny tři hotové,kdo tu kočku dostane ven. Nakonec odešla sama po vcelku krátkém přemlouvání.
Když jsem se vracela zpět na naší budovu,kde už dělám pokojskou, zjistila jsem, že dnešní úklid bez světla bude fakt super, i se světly na chodbách a soc. zařízeních jde prd vidět,bez něj to bylo opravdu na napsání scénáře k filmu Tma tmoucí.
Připadala jsem si jak úklidová Lara Croft,když jsem uklízela se zaplou svítilnou na telefonu v kapse od kalhot. Úplně jsem ji viděla,jak v prvních dílech běhala po různých jeskyních se světlicí v ruce, nebo později v díle Underworld s tou malou baterkou připlou na batohu.
Řekla bych, že poprvé za ty dva měsíce byl úklid záchodů opravdové dobrodružství, protože najít ve tmě zachodovou mísu, s mým už tak mizernym zrakem, to byla vskutku výzva.
Zákon schvalnosti funguje a po úklidu,který jsem po tmě zvládla líp než jsem čekala, konečně zapnuli elektřinu.
 

1 person judged this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama